Autor: Lenka K.

Ahojky lidičky!!!

Chtěla bych vám povědět o mém zatím nejzajímějším dni – o semifinále soutěže Bravo girl 2007.Semifinálový výběr se konal 23.června v Praze. Celou předešlou noc jsem nemohla spát, jak jsem byla nervózní. Pořád jsem se strašně bála, jak to bude všechno probíhat a jestli mě vyberou do té konečné „patnáctky“ nejzajímavějších dívek. Ráno v den D semifinále, bylo asi okolo 10. hodiny, jsem dorazila před budovu vydavatelstí Bauer Media, kde se všechno mělo uskutečnit. Měla jsem tam taky domluvenou schůzku s jednou holčinou, se kterou jsem se seznámila na internetu ( tu právě taky vybrali do semifinále). Naštěstí jsme se v houfu ostatních dívek našli a povídali si dokud se neotevřeli dveře budovy. Tak jako všichni jsme se potom i my dvě nahrnuly k dalším dveřím, tentokrát od ateliéru, a netrpělivě čekali,co bude dál. Do místnosti však asistenti pustili jen 10 dívek s doprovodem. Když nakonec přišla řada na nás, dostali jsme každá čísla (já číslo 25) a tašku plnou dárků od pořádající společnosti, což mě mile překvapilo. Hned potom jsme dostaly povel postoupit si do další místnosti a seřadit se vzorně do řady. Asistenti na nás nebrali příliš ohledy. Pár minut jsme tam jen tak postávali a čekali na další akci a za tu dobu jsme si začli skoro všechny povídat o různých věcech – odkud jsme, proč jsme se do soutěže přihlásili…. Vznikla mezi námi příjemná atmosféra,která nám ulehčila naší trému. Všimla jsem si ale, že opodál stály dívky, které se s nikým nebavily a taky proto všem připadaly jako namyšlené sokyně, co si myslí, že jen ony mají šanci postoupit. Pak se z místnosti, kde seděla porota vrátilo zpátky 10 předchozích dívek a my začaly vstupovat postupně podle čísel. Všechny jsme pak předstoupili před porotu, pozdravili a v tu chvíli nastalo hrobové ticho. Dlouhé hrobové ticho plné stresu a nervů. Na nás všech byla vidět obrovská nervozita a mě se hlavou honila jen jedna otázka: „Vyberou mě, nebo ne?“. Pak nás porotci poprosili aby jsme se krátce představili a případně sdělili naše zkušenosti v modelingu. Mezitím si nás pečlivě prohlíželi a taky naše prezentační karty, kde jsme měli nějaké fotky, důležité informace o postavě, popsané záliby atd. Po dlouhém úmorném čekání jsme se všechny nakonec dočkaly. Zazněl ortel: " Kromě čísla 26 můžou jít všechny slečny domů, děkujeme a na shledanou." a právě tím byl pošlapán sen mnoha z nás, i můj. Pomalu jsme odcházely zklamané, že se naše představy rozplynuly. Všude okolo mě bylo plno smutku a emocí. Některé dívky dokonce i plakali. Mě to bylo samozřejmě taktéž líto, ale byla jsem ráda za tu zkušenost. Život jde přeci dál a je plný dalších šancí. Jen je uchopit a nepustit. Přeji tedy všem vybraným finalistkám mnoho úspěchů v modelingu a všem nevybraným dívkám mnoho dalších životních šancí….

Lenka

!!!TIP: Krátké reportáže a prezentace o každé finalistce soutěže Bravo Girl 2007 můžete shlédnout na www.stream.cz !!!

• Nepřející centimetry

Přání být modelkou jsem měla už v pěti letech. A tehdy se mi také jedinkrát v životě splnilo!

Babička měla malou přehlídku v našem městě a mě, jako hubené pětileté stvoření samá ruka, samá noha, vyslala na improvizované molo. Musela jsem vypadat legračně, ale ještě dnes (po 25 letech) si ten úžasný pocit pamatuji.

V deseti jsem se pak setkala s jednou redaktorkou tehdy nejoblíbenějšího (a asi jediného) módního časopisu pro ženy. Nezapomenu, jak mě mamka popostrkovala a dloubala do zad, abych se narovnala a ukázala se v celé své kráse – byla jsem hubeňoučká, celá hranatá, ostříhaná podle kastrolu, do výšky jsem taky moc nenarostla…:o), ale pořád jsem si myslela, že ze mě může být výborná modelka (vždyť jsem pilně trénovala před zrcadlem; ještě dnes občas vymyslím nějakou zajímavou kreaci a nostalgicky vzpomínám:o)).

Nevím, jestli na mě bylo moje přání tak vidět, nebo zda se nade mnou paní redaktorka slitovala, každopádně řekla, ať se jí ozvu, až vyrostu. Těžko říct, jestli myslela roky, nebo centimetry… Kdovíjaký růst se však nedostavil, a tak jsem jí se svými konečnými 165 centimetry nikdy nezavolala!

Martina

• Začal mě osahávat…

I já jsem jedna z těch, co se tou modelkou stát chtěli.Vidina cestování, exotických dálek, krásného oblečení byla velmi lákavá. Samozřejmě, že člověk v 16 letech vidí jen to hezké.

První šance se naskytla na střední škole při hodině dějepisu. Přišli k nám na hodinu nějací lidé z modelingové agentury a vybírali si vhodné typy. Jedna paní ke mně přistoupila a oslovila mě, zda bych měla zájem.

Samozřejmě, že bych měla. Ale kámen úrazu byl v tom, že profesor dějepisu byl úplně děsně vysazenej na modelky, takže mi bylo trapný říct, že ano, tak jsem odpověděla, že ne a bylo po šanci.

Také nám pak pan profesor spílal, jaký to je hrozný obor a jak by se do něj stejně nikdo z nás nehodil, protože nejsme nikdo dostatečně hezký.

Druhá šance se vyskytla ve chvíli, když jsem byla vybrána v konkurzu jedné nejmenované modelingové agentury. Bylo nás vybráno víc a já byla hrozně šťastná. Uspořádali pro nás asi dva semináře o kosmetice, měli jsme také pár hodin cvičení.

Samozřejmě jsme za to museli také zaplatit, tuším 2.800,– Kč. Dostali jsme také smlouvu s touto agenturou, kde se také mimo jiné uvádělo to, že po dobu dvou let nesmíme pracovat pro jinou agenturu tohoto zaměření. Nafotili jsme i pár fotek. Už mi ale bylo divné, že vizážistka nás líčila všechny na jedno brdo, ať Ti to sluší nebo ne.

Pak si mě také vzal pan majitel agentury stranou a domluvil se se mnou, že uděláme ještě nějaké fotografie. Následovalo pár dní, vždy o víkendu, kdy jsem přijela za panem majitelem a on mě fotil a bral na obědy do nóbl restaurací. To už mi bylo nějaké podezřelé. Pak začal mluvit o tom, že vybrali deset modelek, které mají šanci fotit a předvádět ve Francii a že já bych mohla být mezi nimi.

Má radost byla ohromná, ale stejně v koutku duše jsem si nebyla moc jistá. Jednou, když jsme zase byli sami, mně majitel začal osahávat a chtěl mě políbit. To jsem samozřejmě odmítla a řekla mu, že jsem mu hrozně vděčná za to co pro mě udělal, ale že přes jisté věci prostě nepůjdu. Že obdivuju lidi, kteří něčeho dosáhnou vlastní pílí, talentem atd. a naopak pohrdám těmi, kteří něčeho dosahují přes postel.

Bylo mi 16 a byla jsem z toho všeho pěkně vyplašená. Druhý den mi pan majitel řekl, že už se mnou spolupracovat nechce a že to co jsem si k němu dovolila já, to že si k němu nedovolil dosud nikdo.

Tak jsem odešla. Slzy jak hrachy se mi koulely po tvářích a můj sen se mi tímto rozplynul a přestala jsem věřit, že by cesta k modelingu mohla vést i jinudy.

Tak to je můj příběh, ne s příliš šťastným koncem. Ale doteď se ráda dívám na modelky a pořád mě tento svět fascinuje.Třeba jsem si tím vším musela projít.

Petra

• Těší mě, že bych MOHLA

Na otázku, zda bych se chtěla či nechtěla stát modelkou nemám až tak konkrétní odpověď.

Nejsem tlustá ani vychrtlá, prostě tak akorát, ale hlavně! Jsem malá.

Se svými 160 centimetry bych se na mola světových přehlídek určitě nedostala.

Každopádně jsem minulý týden navštívila jednu módní přehlídku, kde vystupovaly i různé Missky. Vždycky jsem si říkala, jak já bych mohla být modelkou se svým zadkem a stehny??

Když nastoupila tak šestnáctiletá slečna na molo v tangách a podprsence, úplně se mi rozzářil úsměv. Zjistila jsem totiž, že bych na to molo mohla klidně také, nehledě na mou začínající celulitidu. ONA, ta „modelka“ měla totiž pozadí stejné, ne-li horší, než já!

A proto si říkám, máš na to, můžeš být modelkou, kdy se ti zlíbí! :)

Můj cíl není být modelkou, ale ten pocit, že bych mohla uspět, mě těší.

Tereza

Stručný přehled článků

Vím, že je nudné, pořád se někudy nepřehledně proklikávat. Výpis všech zde uveřejněných článků je tady právě od toho, aby vám umožnil přečíst si jen to, co chcete, stačí kliknout na odkaz u každého článku.

Mé články:

• Takzvané modelingoEROTICKÉ agentury – odkaz

Články z FOTOTEST.cz:

• Jaké požadavky bych měl(a) jako model splňovat ? – odkaz
• Od kolika let se mohu věnovat modelingu ? – odkaz
• Chci se stát modelem, jak tedy začít ? – odkaz
• Chci se stát modelem, jak NEzačít ? – odkaz
• Co to je „book“ ? – odkaz
• Co to je „setkarta“ ? – odkaz
• Co to je fototest ? – odkaz
• Kde a kdy je vhodné si nechat nafotit fototest ? – odkaz
• Co to je „snapshot“ ? – odkaz
• Co to je TFP ? – odkaz
• Oslovil mě fotograf, skaut nebo zástupce agentury a nabídl mi spolupráci – jak reagovat ? – odkaz

Články fotografa Jaroslava Bálka:

• O serióznosti fotografů a taky modelek – odkaz
• Focení aktů a zneužití fotografů – odkaz
• Výkladový slovník modelingu – odkaz

Články od jiných fotografů:

• Epištola nesmělým modelkám – odkaz

Daniela Peštová (Autor: Reuters)

Světové společenské rubriky ovládla zpráva: česká supermodelka Petra Němcová má za přítele amerického herce Bruce Willise. Mezi krásnými Češkami, které se prosadily v zahraničí, není takový vztah výjimkou.

Své celebrity už měly po boku i Eva Herzigová, Karolína Kurková, Alena Šeredová, Veronika Vařeková nebo Pavlína Pořízková. V čem jsou Češky tak jedinečné?

Když vyšlo dosud největší číslo nejdůležitějšího módního časopisu na světě, amerického Vogue, bylo na úvodní straně devět modelek. Titulek zněl: Nejlepší supermodelky příští generace. Byly to nejúspěšnější, nejžádanější a nejkrásnější dívky současnosti, které mají pro dalších deset let být nové Naomi, Cindy či Claudie.

Dvě z těchto devíti mladých žen byly Češky. Karolína Kurková a Hana Soukupová. Žádná jiná země neměla na titulní straně největší módní autority takové zastoupení. V žádné jiné zemi totiž není tolik výjimečně nádherných žen, aby hned dvě z nich byly mezi absolutní špičkou.

„Češky jsou tak úspěšné, protože kromě vůle, odhodlání a profesionality má jejich krása jakýsi mysteriózní podtext,“ hodnotí španělský fotograf Marcel Gonzalez, který jako jeden z mála uznávaných módních fotografů fotí také v Česku. „Krása Češek má něco společného s Kunderou. Jsou tajemné, přitažlivé a hluboké. Mají okouzlující oči a umějí velmi dobře pracovat před kamerou – doslova ji svádějí.“

Trendy v kráse

Je velmi pravděpodobné, že už se nikdy nebude opakovat období, kdy světové kráse víc než deset let kralovalo několik stejných žen: Naomi Campbellová, Cindy Crawfordová, Claudia Schifferová, Linda Evangelista, Christy Turlingtonová, Eva Herzigová a Helena Christensenová.

Tyto ženy si mezi sebou střídaly nejdůležitější zakázky a nikoho mezi sebe nepustily – ať už to bylo focení reklamních kampaní pro prestižní značky, titulní strany významných módních časopisů nebo lukrativní kosmetické kampaně. Bylo nemožné se mezi ně dostat a vlastně se to povedlo jen jediné modelce. Angličance Kate Mossové, která na trůnu nejdražší supermodelky vydržela dodnes.

V té době byla součástí této špičky jen jediná Češka. Eva Herzigová se díky některým kampaním (a hlavně té na Wonderbra, zvětšovací podprsenku) dostala mezi nejúspěšnější supermodelky a postupně se stala i mezinárodní celebritou. Uváděli ji jen křestním jménem, plnila stránky časopisů, vdala se za Tica Torrese, bubeníka tehdy velmi populární skupiny Bon Jovi.

Slušný úspěch zaznamenaly i další dvě krásné české tváře této generace – Daniela Peštová a Tereza Maxová. Zatímco Daniela byla svého času vysoko, Tereze se v podstatě nikdy nepodařilo uspět v Americe, což je pro modelku velmi důležité. Úplně první kráskou, která uspěla ve světě, byla ale Pavlína Pořízková. Té se to podařilo ještě před pádem komunismu díky tomu, že s rodiči složitě emigrovala do Švédska.

Hlavní je vydržet

Dneska je situace úplně jiná. Každá módní sezona, tedy každých šest měsíců, vynese na vrchol nový objev, dívku, která se pro toto období stane nejžádanější a nejobsazovanější. A teprve až pokud se udrží déle než dvě sezony, můžeme ji považovat za naději v obchodu s krásou.

„Musí ale kromě toho, že chodí přehlídky, dostat také zakázky na focení do módních časopisů a reklamní kampaně. Pak ji teprve můžeme považovat za supermodelku,“ popisuje uznávaný expert Saša Jány, majitel modelingové agentury Elite.

Nyní je tak daleko snazší se mezi špičku dostat, ale mnohem těžší se tam udržet. „Co bych chtěla ještě dokázat?“ ptala se Karolína Kurková ve svém prvním rozhovoru pro česká média v roce 2001. Bylo to poté, co měla za sebou všechny nejdůležitější mety v supermodelingu: titulní stranu americké Vogue, kampaně na nejluxusnější značky, milionové honoráře na den. „Že jsem nebyla jenom trend. Že se udržím i pro další sezony,“ odpověděla tehdy.

Zatím jako jediné z druhé generace krásných Češek se jí to povedlo. Z kategorie supermodelka se zvolna posunula do kategorie modelka-celebrita. Dává rozhovory, je hostem v nejslavnějších záfoto bavných pořadech, je tváří módních či kosmetických značek, chodí na společenské akce první kategorie. Oblečení už na přehlídkách moc nepředvádí a pečlivě si vybírá, kde svůj proslulý a velmi drahý úsměv ukáže. Podle nejnovějších zpráv bude Karolína hrát ve filmu Můj nejsvůdnější rok, který bude uveden příští rok.

Jediná, kdo jí šlape na paty, je rodačka z Karlových Varů Hana Soukupová. Ta patří mezi nejobsazovanější supermodelky vůbec, ale zatím není celebritou mimo svůj obor. Je to klasická kráska a její andělská tvář těžko kdy vyjde z módy, protože nepodléhá žádnému trendu. I to věděla obávaná šéfredaktorka americké Vogue, když Hanu dávala na onu titulní stranu určující devět nejdůležitějších supermodelek pro příštích deset let.

Trojici nejobsazovanějších českých supermodelek doplňuje ještě charizmatická Linda Vojtová. Vrcholu se blížila zejména před dvěma lety, kdy byla tváří značky Armani a Max Mara. Je proslulá tím, že se podobá jedné z nejúspěšnějších supermodelek, Němce Gisele Bundchenové. Přezdívá se jí Baby Gisele a přednedávnem to byla ona, koho si návrhářka Vivienne Westwoodová vybrala jako hlavní dívku, která bude otevírat její přehlídku na Pražském hradě.

Krása, nebo komerce?

Tyto tváře potkáte na stránkách s reklamou na ty nejluxusnější značky. Vzhledem k tomu, že jsou na vrcholu nebo hodně blízko, mají už všechny vyděláno tolik, že by s tím pohodlně vystačily do konce života.

Každá vlastní nejméně jeden byt v New Yorku (pokud jich mají víc, tak jako investici), který v těchto čtvrtích může stát milion dolarů. Na den berou kolem deseti tisíc dolarů (ano, dneska už kvůli deseti tisícům z té postele vstanou) a za kampaň dostávají statisíce – to podle prestiže. Pokud je to modelka kategorie Lindy Vojtové, může dostat například dvě, nebo tři sta tisíc. Za stejnou kampaň Karolína Kurková dostane i o milion dolarů víc.

Takže zatímco úspěšné modelky mohou mít majetek v hodnotě několika milionů dolarů, celebrity typu Kurkové si už sahají na desítky milionů.

Takové podmínky se však týkají jen naprosté špičky – dívka musí být nejen výjimečně krásná, vysoká a hubená, ale mít i příjemnou extrovertní povahu a odhodlanost. Ty velké peníze totiž neleží v supermodelingu, ale v takzvaném komerčním modelingu. Kromě Karolíny, Hany a Lindy je tu ještě skupina krásných Češek, jež sice nejsou tvářemi prestižních kampaní, často však mají diář nabitější než supermodelky.

Jsou to komerční modelky – většinou moc hezké ženy, které však ve své kráse nemají jeden malý, nepopsatelný moment přesahu, zvláštnosti či dech beroucí asymetrie. Často jsou veřejností považované za daleko krásnější než ty z řad supermodelek, zejména proto, že jejich krása je všeobecně srozumitelná. Tento rozdíl je nejlépe vidět na nejnovější vycházející hvězdě, jedenadvacetileté Marii Bartošové.

Mohli jsme ji vidět v kampaních na Benetton nebo Dior a momentálně patří mezi nejnadějnější nové tváře z Česka. Pro mnohé může být její krása nepochopitelná a ve srovnání například se Simonou Krainovou Bartošová u české veřejnosti tolik neuspěje. Realita vypadá tak, že Krainová vydělává peníze a Bartošová fotí prestižní kampaně.

Česká republika má takových žen ve světě desítky. Ty nejviditelnější uspěly v časopisech, jako například Sports Illustrated (Daniela Peštová, Veronika Vařeková, Petra Němcová), jiné v zahraničních televizích (Alena Šeredová). Je zajímavé, že mezi těmi, kdo chodí přehlídky ve světě, není s výjimkou Heleny Houdové jediná česká Miss nebo místní celebrita, které plní stránky domácích společenských časopisů.

Slavná modelka, slavný partner

Pokud se chce modelka přesunout do kategorie celebrita, potřebuje k tomu většinou slavného partnera. Dobře to věděla Gisele, když začala chodit s Leonardem DiCapriem, Heidi Klumová, když si vzala zpěváka Seala nebo Claudia Schifferová, když chodila s Davidem Copperfieldem.

U nás je průkopnice Ivana Trumpová, která si jako závodní lyžařka vzala realitního magnáta Donalda Trumpa. Eva Herzigová se vdala za bubeníka Bon Jovi, Alena Šeredová chodí s nejslavnějším brankářem Itálie Gigi Buffonem. Podle posledních informací má Petra Němcová vztah s americkou megastar Brucem Willisem a Veronika Vařeková je stále provdaná za úspěšného hokejistu Petra Nedvěda.

Přece jen je jedna modelka – celebrita, která si svoji slávu vydobyla i navzdory tomu, že zatím nemá slavného přítele: Karolína Kurková.

!!! UPOZONĚNÍ: TENTO ČLÁNEK JE VYSOCE NEBEZPEČNÝ PRO VAŠE ZDRAVÍ TĚLESNÉ I DUŠEVNÍ. ROZHODNĚ SE NEŘIĎTE NIČÍM UVEDENÉM V TOMTO ČLÁNKU, MOHLO BY VÁS TO OHROZIT !!!

• A to není vtip, tenhle článek je zveřejněn na internetu jako poučný. Docela jsem se nad ním zasmála a zakroutila hlavou, kdo takovýhle blbosti píše.

Vymodelujte postavu modelky

Možná o něm také sníte. O ideálně štíhlém těle modelky. Některé z nich udržování křivek nepřinášejí oběti, pro jiné je to ale každodenní boj a odříkání.

Čeho se bojí jako čert kříže

Modelka nejí těstoviny, protože jsou příliš velkou zásobárnou energie, kterou by se jí vždy nemuselo podařit vydat. Modelka ze svého jídelníčku vyloučila i sýry a to zejména sýry tvrdé. Modelka si do svého ovocného salátu v žádném případě nenakrájí žádné banány, nekupuje si avokádo a vůbec se vyhýbá tropickému ovoci, které je většinou poměrně kalorické. Modelka a sušenky, neřkuli čokoláda jsou naprosto neslučitelné elementy. Tolik kalorií, to by byla sebevražda! Totéž platí i o vepřovém mase a slanině. Tady je příliš mnoho tuku. Modelka si nikde neobjednává žádné přílohy, jako jsou třeba brambory nebo fazole, a rozhodně ji neuvidíte ukusovat rohlík nebo jakékoli jiné bílé pečivo. I vajec je v modelčině asketickém jídelníčku pomálu. Modelka nesolí, nesladí, nepoužívá ocet, hořčici, olej (kromě trochy toho panenského olivového – extra virgin) a máslo. Například sůl totiž zadržuje v organismu zbytečně moc vody. Modelka nepije nápoje s bublinkami a už vůbec ne slazené limonády. Bublinky totiž nafukují a zpomalují proces trávení. O sladkém se snad už ani není třeba zmiňovat. I na rautech a party se uvědomělá modelka vyhýbá kávě a alkoholu jako čert kříži. V alkoholu je opět příliš mnoho kalorií a kofein v kávě by jí mohl zadělat na celulitidu. A to je naprosto nepřijatelné!

Všechno zelené má zelenou

Nemusíme se bát, že by modelka vůbec nic nejedla. Konzumuje vše zelené. Ne že by se snad přímo chodila pást, ale dopřává si brokolici, špenát, lusky apod. Připravuje si superdietní saláty: zeleninu mixuje s citronem a malinkou lžičkou olivového oleje. Také jí kuře, ale jen vařené nebo grilované a bez kůže. Smažené nebo pečené by do pusy přirozeně nevzala! Modelka jí i ryby vařené v páře a především ty z moře vylovené. Sladkovodní jsou už příliš tučné. Pokud si dopřeje rýži, důkladně ji před vařením propírá, aby ji zbavila škrobu. Také jí nízkotučné výrobky, jako je jogurt nebo kozí sýr. A ovoce. Ale to jen do tří hodin odpoledne. Potom už ani dílek pomeranče. Své jídlo si modelka občas i okoření: třeba citronovou kůrou, oreganem, mátou nebo bazalkou. A také hodně pije: nejméně dvě láhve vody nebo bylinkového čaje denně. Bez cukru a bez sladidel, samozřejmě!

Nejpřísnější bojová taktika

Modelka jí asi tak třikrát, maximálně čtyřikrát denně. Ale jen malé porce, prosím! Pomalu ujídá z malých talířků a mističek, protože jídlo servírované na nádobí menšího průměru budí dojem většího množství. Modelka po šesté hodině večerní už v žádném případě nevezme nic do úst, i kdyby celý den fotila nebo se proháněla po molu a vůbec neměla čas se najíst. Možná jen v případě, že by ten den neměla v úmyslu spát, by si mohla přece jen něco malého dopřát. Jíst totiž může ještě šest hodin před spaním. Modelka také cvičí, aby si zpevnila svaly a aby se zejména její malý zadeček i v těch nejmenších bikinkách při přehlídce spodního prádla ani nehnul.

!!! UPOZONĚNÍ: TENTO ČLÁNEK JE VYSOCE NEBEZPEČNÝ PRO VAŠE ZDRAVÍ TĚLESNÉ I DUŠEVNÍ. ROZHODNĚ SE NEŘIĎTE NIČÍM UVEDENÉM V TOMTO ČLÁNKU, MOHLO BY VÁS TO OHROZIT !!!

Takzvané modelingoEROTICKÉ agentury

Na našem českém trhnu působí agentury, které se věnují erotickému biznisu – nikoli modelingu. Některé to veřejně prohlašují a některé se schovávají pod mnohovýrazným slovem „modeling“. Takovou slečnu osloví jako modelingová agentura – ona šťastná, že ji někdo oslovil, jde omrknout jejich stránky a vyvalí se na ni hesla jako – s námi si vyděláte hodně peněz, vše diskrétně, produkce jen do ciziny anonymně. Ona o tom popřemýšlí a třeba se nechá svést a jde se zaregistrovat díky vidině vysokého snadného výdělku. A původní modelka je teď „erotická modelka“. Je to docela škoda, ale bohužel realita je krutá. Mě osobně oslovilo hodně agentur pod názvem modelingová agentura. Jedna se dokonce věnuje modelingu i erotice a do tý sem se šla zaregistrovat – to bylo někdy v únoru 2005, měla jsem čerstvě 18. Jako začínající modelka, jsem totiž byla hrozně šťastná, že je o mě zájem a nehleděla jsem na důsledky. Upozornila jsem je, že erotiku dělat nechci – oni řekli, že v pohodě, že mě nenutí. Jednak se mnou při focení jednali jak s kusem masa, bylo to moje první focení a byla jsem hrozně nervózní a od nich jsem se nedočkala žádného pochopení a individuálního přístupu a když jsem odcházela řekli mi, že bych mohla dělat akorát lolitku ani mě nepozdravili a zabouhli dveře, ještě než jsem si obula boty. Takové chování o něčem svědčí a to by pak člověk měl dát od té agentury ruce pryč. Jenže já jsem ještě doufala, že měli jen „blbý“ den. Časem mi pak jen chodili nabídky na erotickou práci, i když jsem jim důsledně naznačila, že o to nemám zájem. Přišla mi i nabídka na „party girl“ – měla bych se plavit s milionářem po Středozemním moři na jachtě a penízky bych si vydělala jak jinak než přes postel. Proti erotice nic nemám, ale oni mi nabízeli prostituci!, což bych od erotické agentury vážně nečekala. Z toho taky plyne, že když se ta agentura věnuje erotice i modelingu, moc práce v modelingu vám nesežene. Jsme sice národ „topmodelek“, ale bohužel erotický trh tu převyšuje modelingový. Když chcete dělat kariéru v modelingu, musíte do zahraničí. Hlavní je si dávat pozor na to, s kým co podepisujete, taková modelingo – erotická agentura, by vás i mohla i pod smluvní pokutou napomínat k přijmutí erotické zakázky, zvlášť když si od nich necháte nafotit book a peníze, které máte zaplatit, vám strhnou z první zakázky.

Tady jsem vypasala nějaké ty erotické agentury působící na našem trhu:

• agentura Pavlamodels (majitelka Pavla Najmová)
• agentura Claudia Roosi models – poloerotická polomodelingová
• agetrura Patrik models – Erotická modelingová agentura
• Papaya agency – ze stránek : hlavní nabídkou naší agentury jsou modelingové služby. Zde nabízíme především zajištění modelek, modelů a párů pro Vaše erotické projekty a to jak v oblasti fotografování, tak i v oblasti natáčení erotických filmů a video ukázek.
• agentura Bona vera
• agentura Eroczech

… a mohla bych pokračovat dál

Tyto agentury totiž nerozlišují slovo modeling a erotika. Ale v tom je velký rozdíl. A právě na to lákají nové a nové oběti, teda tento pojem „oběti“, je jen můj názor a taky jeden z více pohledů na věc. Takže na vás apeluji, kdo chce mít jistotu v modelingu tak se erotickýma agenturama vůbec nezabývejte. Erotický trh skýtá mnoho nebezpečí a podrazů, od nemocí přes nedobrovolnou postituci atd. . Pokud vám to nevadí, je to jen vaše věc. Takže když se nechcete věnovat erotice doporučuju meily, vzkazy a jakékoliv kontakty těchto agentur s vámi ihned mazat. Chcete přece dělat modeling a ztrácíte zbytečně čas čtením takových vzkazů a meilů.

Upozornění: Kdo by si rozmyslel práci v erotice a nějaké ty zakázky měl už za sebou a chtěl potom už jen dělat modeling – musím mu bohužel říct, že to nejde. Některé modelingové agentury mají vyloženě ve smlouvě, že souhlasíte pod pokutou, že akty jste nefotila a pokud se přijde na vaše erotické zakázky, musíte zaplatit nemalou pokutu. Erotický biznis uzavírá dveře k úspěchu v modelingu a ty rychle utracený peníze vám za to přece nestojí. Ale samozřejmě je to ale jen můj osobní názor a jen vaše svědomí.

Oslovil mě fotograf, skaut nebo zástupce agentury a nabídl mi spolupráci – jak reagovat ?

• Pokud vás na ulici nebo přes Internet osloví kdokoliv, kdo se vydává za fotografa, scouta nebo pracovníka modelingové agentury a vy ho nebo ji spolehlivě, přímo neznáte, měli byste být vždy maximálně obezřetní a nenechat se oslnit sebelákavější nabídkou nebo světově znějícím jménem.

• Scout nebo pracovník agentury by vás měl především informovat, pro kterou agenturu (nebo agentury) konkrétně pracuje a měli byste obdržet kontakt např. formou visitky s adresou sídla agentury, pevnou telefonní linkou a/nebo jinými údaji, na základě kterých si budete moci sami bezpečně ověřit, zda taková agentura vůbec existuje, jaké modely zastupuje a v neposlední řadě i zda člověka, který vás oslovil vůbec znají. Obdobně byste si měli mít možnost ověřit i člověka vydávajícího se za fotografa a mj. se i podívat na ukázky jeho prací popř. ověřit pro koho a co skutečně fotí.

• Pokud dostanete jako kontakt pouze mobilní telefon, emailovou adresu nebo internetové stránky (na kterých nenajdete adresu sídla, pevnou telefonní linku, fax apod.), pak, ať už to bude odůvodněno napohled jakkoliv věrohodně, něco asi nebude v pořádku, resp. byste měli dále postupovat hodně opatrně (pokud vůbec). Mimochodem to samé platí i o inserátech v tisku či na Internetu, ve kterých jsou sice lákavé nabídky, ale chybí tak podstatný údaj jako je adresa sídla firmy nebo dokonce její název.

• Naopak vy byste takovému člověku (dokud si nejdříve dotazem přímo v agentuře nebo v obchodním rejstříku nebo jinak spolehlivě neověříte jeho pravost a solidnost) neměli o sobě poskytovat žádné osobnější údaje, takže byste zejména neměli uvádět adresu bydliště, adresu školy a pevnou (!) telefonní linku ani posílat na neověřenou emailovou adresu svoje fotky. Když už, je dobré poskytnout maximálně svou emailovou adresu, popř. mobilní telefon (ale pamatujte, že nevíte s jistotou, komu jej vlastně dáváte) nebo se raději dohodnout, že se ozvete sami, až si vše ověříte, rozmyslíte a poradíte se s blízkými.

Autor: FOTOTEST.cz

Co to je TFP ?

• TFP je zkratka anglického termínu time for prints (doslovně přeloženo „čas za fotky“), který označuje dohodu o způsobu vyrovnání mezi fotografem a modelem (popř. maskérem a dalšími spolupracovníky), kdy místo finanční odměny získají zúčastnění jako honorář výsledné fotky a dohodnutá práva k jejich užití (nejčastěji jen k vlastní presentaci). Jinými slovy model neplatí fotografovi za nafocení presentačních fotek (fototestu), resp. fotograf neplatí modelu za pózování.

• Dohoda TFP je užívaná zejména při budování nebo doplňování portfolia (booku) a může být z hlediska modelu, fotografa, maskéra i dalších výhodná a to v případě, kdy by cena za nafocení podobných fotografií byla větší než výše honoráře za focení. TFP ale nemusí být výhodné vždy – záleží na tom, jak moc si kdo cení svého času a práce v porovnání se způsobem a rozsahem užití fotek, a též na tom, s jak kvalitními spolupracovníky fotíte (tj. jak kvalitní výsledné fotografie budou).

• Dohoda TFP automaticky neznamená, že nebudete muset za fotky vůbec nic platit. Náklady na focení totiž nejsou jen čas a práce, ale též fotografický materiál a jeho zpracování, práce dalších spolupracovníků apod. Proto je třeba i při TFP dohodnout, jaké budou tyto náklady a kdo se na nich bude v jaké míře podílet, což je odvislé hlavně od toho, kdo a jak bude chtít fotky následně použít.

Autor: FOTOTEST.cz

Co to je „snapshot“ ?

• Snapshot, někdy se též spíše z historických důvodů používá termín „polaroid“ (i dnes se někdy fotí pomocí Polaroidu:) je výraz pro pracovní fotografii, která se používá buď jako zkouška před focením „naostro“ (tj. zejména při použití větších, tedy dražších filmových formátů) anebo častěji jako jakýsi nejjednodušší fototest, tedy jednoduchá fotografie modelu používaná zejména pro účely castingů. V tomto případě se většinou fotí bez nalíčení jako detail obličeje s dozadu sepnutými vlasy a fotka celé postavy, neboť slouží jako ukázka aktuální podoby modelu (protože fotky v booku mohou být starší nebo nemusí ukazovat, jak vypadá model ve skutečnosti).
• zmenšená ukázka snapshotu:

• Mimochodem snapshot (např. pro účel návštěvy v agentuře) si může model často nafotit i sám nebo s pomocí rodiny či známého, tj. bez profesionálního fotografického vybavení. Stačí si stoupnout před neutrální pozadí (např. jednobarevnou stěnu, závěs apod.), pokud možno se vyvarovat použití zabudovaného blesku (např. fotit ve dne venku), snažit se, aby při focení detailu obličeje byl obličej téměř přes celou fotku (v lepším případě, pokud má foťák tzv. zoom, je použít maximální „zvětšení“ resp. „přiblížení“, aby nebyla hlava vlivem perspektivy deformovaná) a při focení postavy byla celá stojící postava též téměř přes celou fotku, přitom neměla „uříznutou“ hlavu či nohy a fotit spíše z úrovně pasu (ten co fotí by si tedy měl trochu pokleknout/přid­řepnout).

• Snapshot může být požadován v jednoduché formě, tedy postava a detail obličeje jako na ukázce, někdy však může být ještě požadována navíc i postava z profilu (tj. z boku) a detail obličeje z různých úhlů (zepředu, poloprofil, profil), případně i varianty s rozpuštěnými vlasy.

Autor: FOTOTEST.cz

Kde a kdy je vhodné si nechat nafotit fototest ?

• Model by se měl při rozhodování, kde si nechá fototest nafotit, řídit především doporučením své modelingové agentury. Požadavky na presentační fotografie modelů se totiž mohou v různých agenturách lišit a může se stát, že i kvalitní fotografie od renomovaného fotografa, za které model zaplatil nemálo peněz, nesplní požadavky agentury a je třeba nafotit fotografie znovu od fotografa, který požadavky agentury splňuje.

• Ne, že by již před vstupem do agentury nafocený fototest byl na škodu, ale pokud chcete ušetřit, resp. nemáte peněz na rozhazování, tak s nafocením (placeného) fototestu se vyplatí počkat, dokud o vás solidní a zavedená modelingová agentura neprojeví zájem.

Autor: FOTOTEST.cz